Hobby naší doby

Co Vás napadne, když se řekne slovo „sdílení“? Trochu se obávám, že málokoho napadne sdílení radostí a starostí nebo výměna informací mezi lidmi. Většině se před vnitřním okem objeví ikonka na jejich počítači nebo mobilu, na kterou běžně najíždějí myší, či prstem. Sdílíme dnes hlavně různé fotky a videa na sociálních sítích a kolikrát je to velmi prázdné sdílení bez ducha a informace.

Mně samotné to leze strašně na nervy, ale přijde mi to jako boj s větrnými mlýny. Bohužel je mezi mými přáteli málo těch, kteří by dokázali vydržet jeden den bez telefonu, aniž by přes něj museli někam někomu posílat odkazy, fotky a informace o tom, kde se právě nacházejí, co právě jedí a kam se chystají. Raději trávím dovolenou jen se svojí rodinou nebo rodiči, kteří jsou naštěstí ještě „normální“ a můžeme si večer zahrát nějakou hru nebo popovídat v klidu u skleničky. Poslední dovolené nebo třeba Silvestry s kamarády byly hrozné. Večer, co večer s mobilem v ruce na gauči sledovali facebook, kdo jim již poslal like k dnešním fotkám, které tam umístili a odpovídali na komentáře známých. Mluvit se s nimi dalo na půl, pohled mi věnovali jednou za několik minut. O hraní her nemohla být řeč.
Někdy mi přijde, že dnešní mladé páry a rodiny podnikají výlety a dovolené jen proto, aby měli co sdílet a čím se pochlubit. A jejich duševní pohoda závisí na tom, kolik liků k fotkám dostanou a jak pozitivní komentáře se u nich objeví. Není to trochu smutné?

V takovéto chvíle se mi stýská po starých dobrých časech bez telefonů, kdy se jednoduše poslal pohled a další informace se sdělovaly až po návratu. Aspoň pak bylo o čem povídat.
Máte Vy čas na sledování všech těch videí, článků a fotek, které sdílejí Vaši přátelé a známí? Kde ho berete? Mně se ho na takovéhle věci rozhodně nedostává. A líto mi to není ani trochu.